Anabell - Blahodárné běhání. Pro zdraví a pro radost.

Pohyb by měl člověku v první řadě přinášet příjemné pocity. Hýbat se proto, abychom se udržovali fit, užívali si endorfinů nebo třeba proto, abychom sdíleli společný koníček s přáteli. Běhat tak, aby to bylo prospěšné našemu tělu i mysli. Jenže občas se sportování může poněkud zvrtnout a pak tohle všechno ztratíme.

Motivace, které „nutí“ miliony lidí po celém světě vyběhnout, mohou být různé. Někdo začal, aby si vyčistil hlavu od každodenních starostí, někdo touží po pohybu na čerstvém vzduchu, někoho zlanařili přátelé, jiní chtějí zlepšit a podpořit své zdraví. Někdo si běhá jen tak pro radost, kdy se mu zrovna zachce, jiného baví si vyhlížet cíle v podobě závodů a následovat tréninkový plán.

Běhání má na fyzické i duševní zdraví člověka pozitivní vliv. Větší a výkonnější srdce, příznivý dopad na cévy, krevní tlak a krevní oběh celkově, zlepšení výkonnosti plic, silnější svalstvo, správné držení těla, zlepšení trávení, odbourání stresu, psychická pohoda.

Jak běhat tak, abychom si mohli říct, že naše běhání je skutečně prospěšné?

V první řadě je vhodné si pořídit kvalitní běžeckou obuv. Pro začátečníky nebo lidi s nadváhou dobře tlumenou, objemovou botu tak, aby byla eliminována zátěž pro klouby. Ženy by zároveň měly dbát na výběr dobře padnoucí sportovní podprsenky s vysokou mírou podpory. V opačném případě mohou prsa při běhu nejen bolet, zároveň může docházet k povolování prsních vazů.

Vyplatí se co nejvíce eliminovat běh po tvrdém asfaltu a snažit se prchat do přírody – na měkké lesní pěšiny či „polňačky“. Výrazně tak šetříme náš pohybový aparát od množství tvrdých dopadů. Stejně tak je užitečná kompenzace v podobě jízdy na kole, plavání nebo jógy.

Kdo běh teprve objevuje, měl by se do něj pustit zvolna. Není žádnou ostudou začínat indiánským během, tedy střídáním běhu s chůzí. Běhat pomalu. Dát tělu prostor a čas. Nechtít hned zdolat deset kilometrů, ale přidávat postupně – to platí jak o kilometráži, tak o intenzitě. I ten kdo trénuje podle plánu, ovšem ví, že stejně jako dny v zátěži, jsou důležité i dny úplného odpočinku, kdy si tělo natrénované „ukládá do paměti“ a má prostor regenerovat a odpočívat.

Jenže někdy se to zvrtne a člověka přepadne nutkání běhat furt. Dennodenně. Běh pak zdravý být přestává.

Pokud se z běhání, či jakéhokoliv jiného našeho oblíbeného sportu a koníčku, stane posedlost nebo závislost, určitě to stojí za povšimnutí. Pozná se to i tak, že si příliš vyčítáme, pokud běhat nejdeme, když se nám nechce. Samozřejmě, každého občas přepadne lenora, to je zcela přirozené a normální, ale nemělo by nám to zkazit náladu pro celý den. Zkrátka a dobře můžeme jít klidně zítra nebo jiný den. Nic se neděje.

Stejně tak je problematické, pokud nás napadají myšlenky typu: jestli dnes nepůjdu běhat, nedám si večeři nebo nemohu si dát čokoládu. Musím uběhnout 10 km, abych si sebe více vážil/a apod.

Běh by nás měl především bavit, přinášet nám radost, a i po něm bychom se měli cítit dobře, i když někdy unaveně – to je naprosto přirozené. Někdy se nám běhat jít nechce, a když nás kamarádka vytáhne, užijeme si aktivitu společně, ale pokud je nechuť tak velká, že nás provází celý den a myslíme na ni, je dobré ji vyměnit za jinou činnost, například si přečíst oblíbenou knížku nebo se třeba jen jít projít. Anebo si o tom s někým popovídat.

Pokud výše zmíněné stavy zaznamenáte například u svého partnera, kamarádky nebo kolegy v práci a chcete s ním situaci řešit, neříkejte mu hned, že běhá přespříliš a měl by s tím přestat. Jděte na to postupně, dejte mu najevo, že o něj máte v poslední době starost, zeptejte se ho, zda se něco neděje a nechce se vám svěřit. Pokud se vám kamarádka nebo kamarád přizná, že se spolu s běháním také málo stravuje, drží přísnou dietu, a když běh vynechá, přepadají ji/ho silné výčitky svědomí, můžete mu říci o Centru Anabell.

Tam můžete svého blízkého doprovodit. K dispozici mu bude sociální pracovník, psycholog nebo třeba i peer konzultant (člověk s osobní zkušeností s poruchou příjmu potravy), s nimiž může situaci sdílet. Následně může navštívit nutričního terapeuta, kde zanalyzuje svůj jídelníček a probere možnosti, jak jej vylepšit směrem ke zdravému přístupu. Psychoterapeut se zase postará o duševní stránku – lze s ním sdílet své výčitky svědomí, strach z přibírání apod., podá vám pomocnou ruku.

Kontakty:

Telefonická krizová pomoc Linka Anabell – 774 467 293.

Informace o odborné pomoci na: www.anabell.cz.

Během můžete také pomáhat, a to přes náš charitativní projekt Běhám pro Anabell, kde nám jde o zdravé sportování. Více se dozvíte na našem webu: behamproanabell.cz.

Běháte už s námi?

Je to velmi jednoduché!

Běhejte s úsměvem, choďte na procházky, jezděte na kole či bruslích, cvičte. Vše zdravě a s radostí! Je přitom jedno, kolik kilometrů naběháte, nejde nám o honění se za výkony, nýbrž o zdravé sportování. Naběhané kilometry zapište na konci každého měsíce do darovacího formuláře, vynásobte kilometry počtem korun, kterými chcete podpořit Centrum Anabell. Výslednou částku si můžete vybrat i z předvolených hodnot a následně ji přes platební bránu odeslat. Každý měsíc losujeme ze všech dárců vítěze atraktivní odměny.

Autorky: Eva Podroužek Fryšarová a Marie Novotná (Centrum Anabell, z. ú.)

Děkujeme, že běháte s námi.

Váš tým Vokolo priglu