Mohou za nezdravou a nebezpečnou štíhlost, reklamy na hubnoucí prášky, inzeráty na dokonalý účes i perfektně vysportované tělo, na dokonalé VŠECHNO?
Sdělovací prostředky nám často přináší fotky žen se skvělým účesem, úžasným make-upem i báječným tělem. Další skupinou reklam a pozvánek jsou každodenní výzvy: „Začněte běhat, každý to může zvládnout, zpevníte tělo, zhubnete ….“ A vidíme pak kolem sebe spoustu úspěšných, kterým se to daří. Zvyšují své denní kilometry, říkají, že se cítí báječně a skvěle, že mají radost z pohybu. A někteří k tomu dodávají, že je to vlastně všechno super, zhubli díky běhání a chtějí hubnout dál a pokračovat. Vzpomínám na jednu klientku, která říkala stále dokola: „Ještě jedno kilo a pak už toho nechám. Ne moc, stačí mi jen kilo, možná dvě, chci jen trošku zhubnout a pak už to budu mít pod kontrolou …“ Prostě tak, až se ta pomyslná hranice mezi zdravím a nemocí stane příliš tenkou. Jak ji poznat? Není to snadné … je to o přemýšlení o sobě sama, o svých úspěších a neúspěších, o limitech, o právu cítit se dobře, nehledě na to, jak vypadám, ale také o vnímání svého těla, jeho potřeb a požadavků. Naše tělo není jen tělesná schránka, je to i naše psychika. To, že chci nějak vypadat, někam patřit, líbit se a být oceňován ostatními …. Je to pochopitelné. Je přitom ale dobré vědět, že jídlo si nemusíme odpracovat a naše tělo dokáže fungovat i bez extrémního a zatěžujícího cvičení. To, co bychom měli ideálně umět všichni, je vědomí, že stojí za to jíst, abychom mohli sportovat nikoli chtít sportovat proto, abychom mohli jíst.
Většinou se totiž nedozvíme, že fotografie z úvodu článku jsou výsledkem několika hodin práce profesionálů – vizážistů, grafiků a počítačových expertů. Nedozvíme se ani to, jak fotografie působí na ty, kteří přichází do poraden Centra Anabell, specializujícího se na pomoc lidem s poruchami příjmu potravy.
[autorka fotografie Jana Nimrichterová]
Za posledních bezmála již 20 let, co Anabell existuje, jsme takových fotografií a titulků v časopisech nebo na internetu viděli stovky. Opakovaně můžeme číst, co mohou a mají (zejména) ženy udělat pro rychlý úbytek váhy („10 rad, jak nastartovat úspěšné zhubnutí“, „Čeká vás dovolená? Víme, jak zhubnete do plavek hned!“) nebo pro stoprocentně efektivní úpravu hmotnosti podle vzorů („Chcete zhubnout? Vyzkoušejte to, co hollywoodské hvězdy!“). Jenže! Všimli jste si, že v takto zacílených reklamách se až příliš často objevují výrazně štíhlé modelky? Ženy, které by vlastně vůbec hubnout nepotřebovaly? Že se v časopisech na jedné stránce objeví článek o rizicích poruch příjmu potravy a hned vedle něj reklama na hubnoucí čaje, podpořená fotografií krásné mladé ženy s velikostí 34/36? Klientky pak říkají: „Chtěla jsem být dokonalá, líbit se, všichni kolem tak cvičí, chtějí jíst zdravě, vypadat krásně ... a já nemám ani pěkné nohy, ani ploché břicho, mám křivé zuby a pihatý nos ...“ To je pak namístě nebát se vyhledat odborníka a přijít si popovídat o tom, jak se sám nebo sama ve svém těle cítím a kde například mohu hledat inspiraci, aby bylo lépe.
Je ovšem potřeba, na druhou stranu, dodat, že poruchy příjmu potravy rozhodně nejsou jen o fyzické nespokojenosti se sebou sama; nicméně její vliv na vznik a rozvoj nemoci je velmi významný a při váze 35 kg na 165 cm může mít smrtelné následky.
Služby Centra Anabell najdete přehledně uvedeny na www.anabell.cz, najdete nás i na facebooku a instagramu. A potřebujete-li nás, neváhejte se ozvat.
Článek pro Vás připravila Jana Sladká Ševčíková, ředitelka Centra Anabell
Děkujeme, že běháte s námi.
Váš tým ČSOB Vokolo priglu
2024 © Brněnský klub sportovních a běžeckých aktivit z.s. | Tvorba webových stránek | Běžecké boty a běžecké vybavení